Zavádění evropské databáze biopaliv (UDB)

Jedním z nejdůležitějších aktuálních témat v oblasti biopaliv je vytvoření funkční Evropské databáze biopaliv (UDB), která měla být spuštěna 21. 11. 2024. Podle článku 31a, odst. 1. Směrnice EU 2023/2413 (RED III) měla být od 21.11.2024 funkční „databáze Unie, která umožní sledování kapalných a plynných obnovitelných paliv a recyklovaných paliv s obsahem uhlíku (dále jen „UDB“)“. V nedávných dnech bylo zveřejněno nedatované oznámení: „Jak již bylo prezentováno na různých technických schůzkách, konečný termín 21. 11. 2024 je pro tým UDB, aby zprovoznil celou aplikaci, aby zahrnovala i plynná paliva. Pokud jde o hospodářské subjekty, Evropská komise (EK) se snaží naplnit UDB údaji o surovinách. Proto nebudou pro EO bezprostředně po 21. 11. 24 uvaleny žádné okamžité sankce. EK plánuje dohodnout se s členskými státy EU na datu, po kterém bude používání povinné a po tomto datu by skutečně mohly být uplatněny sankce. EK se o k těmto aspektům schází s výborem RED a jakmile bude dosaženo dohody, EK sdělí datum prostřednictvím certifikačních schémat.„

I přes odložení termínu spuštění UDB je nutno připomenout, že s její funkčností již počítá připravovaná česká legislativa, například novela zákona o ochraně ovzduší (sněmovní tisk 715), novela energetického zákona (sněmovní tisk 656), nepřímo i novela zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (sněmovní tisk 697) či novela zákona o civilním letectví.

Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) se obrátila na zainteresované členské firmy, které mají dlouholeté zkušenosti s nákupem, prodejem a manipulací s biopalivy se žádostí o aktuální informace. Zaslané odpovědi lze shrnout do konstatování, že UDB není způsobilá k běžnému užívání a navíc rozsah problémů je tak velký, že nelze funkčnost UDB očekávat v brzkém časovém horizontu. Nutno připomenout, že pro přípravu UDB byl velmi postačující časový prostor, protože s UDB počítala již Směrnice RED II, přijatá koncem roku 2018. Směrnice RED III z října 2023 příslušná ustanovení precizuje.

Z došlých odpovědí lze níže shrnout následující.

Příprava UDB a servis

prezentace k UDB proběhla v únoru 2024, poslední prezentace ISCC k UDB v květnu 2024, kdy byl představen jejich nástroj TYC (nebyl ale funkční)
vývojový tým UDB neustále a průběžně prostředí databáze upravuje, o prováděných změnách informuje se zpožděním anebo vůbec. Nejedná se tedy o stabilní prostředí, které je použitelné pro práci se skutečnými daty.
k UDB neexistuje manuál
aktuálně není možné přihlásit se do testovací verze
není konzultační podpora uživatelů z České republiky ze strany EU a je tedy potřebné zajistit aktivního a spolehlivého partnera, který bude komunikovat záměr a detaily UDB. Odpovědi k UDB jsou zatím povýtce pouze částečné, nejasné a se zpožděním, obdobně i ze strany ISCC stejně jako i dalších dobrovolných systémů v EU. SGS ČR odkazuje na ISCC nebo UDB a Mžp s omluvou sděluje, že nemá relevantní informace
řádnému užívání UDB musí předcházet dostatečné období pro testování IT a práce s finální a funkční UDB, ke správnému nastavení u jednotlivých uživatelů.

Funkcionality UDB

nejsou jasně definované požadavky na vkládané údaje
neexistuje úplná převodní tabulka kódů používaných vstupních surovin a paliv mezi UDB a ISCC případně dalšími národními schématy
nelze vložit počáteční stavy a bez této možnosti nelze vytvořit transakci, což povede k nutnosti používat vedle sebe dva režimy – papírové POS a UDB
v UDB není vyjasněno zacházení s výsledky inventur či řešení neshod zjištěných auditem i zohlednění nepřesností měřidel
údaje v platném certifikátu ISCC nezobrazují stejná data, která jsou uvedena na certifikátu, resp. ISCC HUB (špatné propojení databází)
časová náročnost: vyplnění jedné transakce přes webové rozhraní UDB trvá 10–15 minut, lze přitom počítat se stovkami transakcí měsíčně.

K tomu navíc není dokončen „Exchange modul“ – nejsou implementovány všechny funkcionality, tedy elektronická komunikace s UDB je neúplná (import údajů např. z Excelu o vstupních stavech a parametrech zásob, z PoS, k jednotlivým transakcím apod.).

pro zajištění elektronické komunikace s databází UDB je nutné uzavřít smlouvu s poskytovatelem připojení (access point provider), který je nominován ISCC nebo jiným dobrovolným systémem udržitelnosti a odsouhlasen UDB. Služba je zpoplatněna ročním poplatkem a počtem transakcí;
nejsou k dispozici výstupní reporty (pro auditory, Mžp…)
celkově funkcionalita UDB nezrcadlí dnešní systém práce s dobrovolnými systémy, např. pro vykazování povinných cílů dle RED II

UDB v tomto stavu nemůže plnit základní cíl, spočívající v zajištění transparentního a funkčního celoevropského digitálního nástroje, který by umožnil bilancování a verifikaci vlastností produktů, použitých ke splnění environmentálních cílů EU dle směrnic RED II/RED III. Proto řada členských států usilovala o mnohaměsíční odklad, dávající prostor k důslednému odstranění všech technických, provozních i legislativních vad tohoto projektu. Nucené používání UDB v nezpůsobilém stavu a uložení povinnosti ekonomickým operátorům ji používat by mohlo vést i k legalizaci pochybných transakcí, které jsou v členských státech užívány k dílčím plnění cílů a případně k jejich vícenásobnému použití (spíše zneužití) ve více členských státech v příkrém rozporu s platnou legislativou.

Současný stav UDB i aktuální vývoj vyvolávají velké obavy o její žádoucí rychlé harmonizované spuštění ve všech členských státech EU. Existuje riziko, že časová neshoda v zavedení povinností užívat UDB v různých členských státech může narušit fungování společného trhu EU s pohonnými látkami, neboť může u produktů a pohonných hmot ze zemí, kde povinnost UDB nebude ještě zavedena vyvstat spor ohledně jejich oprávněného uvedení do volného oběhu na trhu v zemích, kde povinnosti UDB budou již místní legislativou vyžadovány. Situaci komplikuje i skutečnost, že registrace v UDB je požadována nejenom směrnicí RED, ale i dalšími (RefuelEU Aviation a Refuel EU Maritime), kde tyto normy budou v členských státech pravděpodobně implementovány jinými právními akty než směrnice RED II/III a v jiném časovém sledu.

Zainteresované subjekty mají jednoznačný zájem na funkční UDB a jsou připraveny aktivně komunikovat se státní správou a přinášet praktické podněty k urychlené nápravě stavu UDB i k řešení problémů, které mohou vzniknout z požadavků projednávané a připravované legislativy ČR, počítající s funkční UDB.

SL ČR byl jedním z iniciátorů svolání ad hoc pracovní skupiny v gesci ministerstva pro životní prostředí, která byla poprvé svolána v lednu 2025 a jejím úkolem má být tuto problematiku řešit v rámci ČR i EU.

Aktuálně situaci komplikuje snaha EK o urychlené vydání tzv. Delegovaného aktu, který je nyní v procesu připomínek ze strany členských států a který by povinnost vkládat data do UDB uložil i dodavatelům všech vstupních surovin. EK se tím sice snaží eliminovat jeden ze základních legislativních rozporů, který implementaci UDB od samého počátku provází, avšak právní ukotvení takovéhoto návrhu je diskutabilní, neboť zřejmě překračuje kompetence a pravomoci, které jsou pro užití této legislativní normy EK svěřeny a lze tedy očekávat výhrady členských států k tomuto procesu. Současný stav UDB i aktuální vývoj vyvolávají velké obavy o její žádoucí rychlé harmonizované spuštění ve všech členských státech EU. Existuje riziko, že časová neshoda v zavedení povinností užívat UDB v různých členských státech může narušit fungování společného trhu EU s pohonnými látkami, neboť může u produktů a pohonných hmot ze zemí, kde povinnost UDB nebude ještě zavedena vyvstat spor ohledně jejich oprávněného uvedení do volného oběhu na trhu v zemích, kde povinnosti UDB budou již místní legislativou vyžadovány. Situaci komplikuje i skutečnost, že registrace v UDB je požadována nejenom směrnicí RED, ale i dalšími (RefuelEU Aviation a Refuel EU Maritime), kde tyto normy budou v členských státech pravděpodobně implementovány jinými právními akty než směrnice RED II/III a v jiném časovém sledu.