Dalším tématem byla diskuze k problematice typizovaných emisí skleníkových plynů z pěstování plodin v ČR (NUT2). Ing. Kolář krátce konstatoval, že směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty („směrnice FQD“) si za cíl klade snížit emise skleníkových plynů z paliv v dopravě do roku 2020 (a v dalších letech) o 6 % ve srovnání s referenční hodnotou pro fosilní paliva. Tento cíl byl transponován do české legislativy zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.
V této souvislosti bylo dále konstatováno, že směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů („RED II“) ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2413 („RED III“) si klade za cíl snížení intenzity emisí skleníkových plynů v odvětví dopravy do roku 2030 alespoň o 14,5 % ve srovnání s referenční hodnotou pro fosilní paliva, nebo zajištění OZE ve výši nejméně 29 % podílu energie z obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie v odvětví dopravy do roku 2030. Směrnice RED II/III dále umožňuje, aby členské státy předložily Komisi zprávu o typických emisích skleníkových plynů z pěstování zemědělských surovin v rozdělení podle oblastí NUTS2 (nebo nižších), přičemž součástí této zprávy je popis metod a zdrojů dat použitých k výpočtu úrovně emisí. Komise následně prostřednictvím prováděcího aktu rozhodla, že zpráva obsahuje přesné údaje pro účely měření emisí skleníkových plynů spojených s pěstováním surovin pro zemědělskou biomasu tyto tzv. „NUTS2-hodnoty“ mohly být použity namísto rozložených standardizovaných hodnot pro pěstování.
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/996 o pravidlech pro ověřování kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů a kritérií nízkého rizika nepřímé změny ve využívání půdy v příloze VII obsahuje metodiku pro stanovení emisí z pěstování plodin, která zohledňuje zejména:
- spotřebu pohonných hmot pro zemědělské stroje (zahrnuje veškeré operace – přípravu půdy, setí, aplikace hnojiv a pesticidů, sklizeň atd.),
- druh a množství chemických hnojiv a pesticidů (emise z jejich výroby a dopravy) ¨
- osiva (emise z výroby a dodávky osiva)
- okyselování hnojivy a vápnění (emise z neutralizace okyselování hnojivy a z vápnění půdy)
- emise do půdy z pěstování plodin (N2O) emise ze sběru, sušení a skladování surovin (pohonné hmoty, teplo, elektřina).
Všechny uvedené údaje jsou přepočteny pomocí standardních emisních faktorů podle přílohy nařízení (v jednotkách g CO2eq vztažených na MJ, kg, km, a další) a tato metodika byla využita při stanovení NUTS2-hodnot. Ministerstvo zemědělství předložilo Komisi aktualizovanou zprávu o typických emisích skleníkových plynů z pěstování zemědělských surovin pro výrobu biopaliv v rozdělení podle oblastí NUTS 2 ve dvou samostatných částech:
- část obsahovala pouze řepku olejku
- část zahrnovala pšenici ozimou, cukrovou řepu, kukuřici na zrno, kukuřici na siláž, ječmen jarní a ječmen ozimý
Důvodem rozdělení bylo urychlení schvalovacího procesu – kalkulace pro ostatní plodiny kromě řepky nebyly ještě kompletní, a také předložení materiálu pro jednu plodinu umožnilo vyprecizování jednotlivých kroků kalkulace na základě připomínek Komise. Evropská komise přijala prováděcí rozhodnutí (EU) 2024/2624, kterým se podle čl. 31 odst. 2 a 4 směrnice (EU) 2018/2001 uznává, že zpráva obsahuje přesné údaje pro účely měření emisí skleníkových plynů spojených s pěstováním řepky olejky v Česku a následně i vyhodnotila a na technické úrovni schválila národní NUTS2-hodnoty pro pšenici ozimou, cukrovou řepu, kukuřici na zrno, kukuřici na siláž, ječmen jarní a ječmen ozimý (oznámeno Mze dne 23. 10. 2024).